VESELÉ MDŽ

8. března 2018 v 13:32 | JÁ
 

PF

18. ledna 2018 v 14:26 | Já

Přeji pěkný rok 2018 - no nový už pár dní není. Vánoce už jsou pryč a nové v nedohlednu.
Vánoční pochoutky už jsou také pryč a jako každý rok zbývá jediné.
PERNÍČKY. Jako každý rok je pečeme již na začátku prosince aby do vánoc změkly. Bohužel se nestalo.
A tak malý návod jak se jich šikovně zbavit.Mrkající
Večer se vezme velký bílý jogurt - může být i ovocný ale není to vono - 500g.
Vyklopí se do misky - my používáme kyblíček po 1000g jogurtu.
A s láskou pečené tvrdé perníčky do něj nacpeme. Přiměřeně-přiměřeně.
Trošku se to promíchá a dá se to do ledničky.
Ráno si nakrájíme do misky nějaké ovoce - banán, kivi, jablíčko - jak kdo chce.
Kyblíček s jogurto-perníčky promícháme - i ty nejtvrdší se v jogurtu rozplynou.
A máme pěknou kašičku. Podle chuti se může přidat třeba trochu granka.
Pár lžic do misky na ovoce - no a je to mňam. A PERNÍČKY jsou také MŇAM.Líbající

Tak ti nevím

11. září 2017 v 12:17 | JÁ
 


Máj

24. května 2017 v 8:57

POKROK

31. srpna 2016 v 8:24 | JÁ
A už je to tu zase.
Naivní človíček si zřídí blog - hlavně pro komunikaci s famílií.
Je nás plno a psát každému zvlášť tak celý týden nic jiného nedělám.
A ještě na polovinu zapomenu. Velký pokrok ten blog.
Pak nastoupí všelijaké ty Face Pace a jiné komunikátory a jste v pytli.
Pardon - ZTRACENI. Ale jsou období kdy jste ZTRACENI neůmyslně.
Není co řešit a nebo na to není čas.
Jěště že ti správcové vám vysvětlí že když nemáte na ten BLOG čas, tak vám ho zruší.
A pak jste opravdu ZTRACENI se vším všudy.

Vědecká slepota

30. března 2016 v 22:44 | JÁ
Nedávno mne zaujal článeček o tom, proč má vlastně člověk - jako jediný - bradu. Vědcové na toto téma zaujatě bádají a ... NIC.
Žádný neví proč. Chtěla bych mít jejich peníze které dostali za své výzkumy.
No - prý - jsou tři základní teorie proč má moderní člověk vlastně tu bradu. CITUJI :
Podle první teorie nám - prý - brada pomáhá při žvýkání.
Podle druhé teorie nám - prý - brada pomáhá mluvit.
A podle třetí teorie - prý - brada nemá žádnou konkrétní funkci, ale - prý - se vytvarovala prostřednictvím sexuální selekce.

Vsadila bych se, že pan James Pampush z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně, ani paní Zaneta Thayerová z Coloradské univerzity,
kteří nad touto záhadou bádají, netráví moc času s dětmi. Kdyby ano, potom by jim tento problém byl již dávno jasný.

Když se moje holčička učila, často si začala podpírat bradičku rukou.
Samozřejmě jsem se snažila aby to nedělala.
Aby seděla pěkně vzpříma. No a co ona na to?
"Víš maminko, mám z toho učení strašně těžkou hlavičku!"
A tak teorie mé holčičky je vlastně zadarmo.

No a co měl takový neandrtálec jiného dělat, když se mu začal zvětšovat mozek.
Taky mu těžkla hlavička a tak si ji podepřel - no kde jinde než pod dolní čelistí.
A hlava těžkla a těžkla - teda díky zvětšujícímu se mozku - a tak si ji podpíral a podpíral......
No a ta dolní čelist se protahovala a protahovala. NO A EJHLE - JE TU TA BRADA.
Rostl rozum a tak vyrostla i ta brada. A je tu i krásné české slovo - ROZUMBRADA.

Ale určitě platí i všechny ty - prý - tři drahé teorie :
Lépe se jim žvýkalo, lépe mluvilo a byli s tou bradou určitě pohlednější než soused bez brady. No a tady je ta sexuální selekce.
Paní neandrtálcová jistě raději sáhla po fešákovi. A to platí až do dnes.
Divím se že to ti vědcové nevidí.

Noch einmal

16. března 2016 v 12:42 | JÁ
Každý den to zkouším znovu.
Budík, kafe, noviny. No, ty nečtu, hledám sudoku. Až ho vyluštím jdu do světa.
Jenže než to sudoku nalistuji - chca nechca - je okouknu. Běženci.
Jsou v každém vydání. Katastrofické fotky jak se ti nebožáci snaží dostat ....
No vlastně kam ? Asi to neví, ale zkouší to znovu a znovu a znovu.
Nejvíc je mi líto jedné malé holčičky. Červená kombinéza, ve vlasech sponečka.
Jeden den kouká smutně - no moc smutně ne - ze stanu v jakémsi táboře.
Druhý den ji vláčí silnicí tatínek - no spíš nějaký muž. Zase moc smutně nevypadá.
Třetí den se s ní zase jiný muž brodí řekou. Musí to být legrace, protože holčička se směje.
Bohužel na fotkách není datum, ale připadá mi to jako povedená serka z jednoho dne.
Holčička je stále v čisté červené kombinézce, sponečka ve vlasech se ani nepohla.
Jsem zvědavá jaký scénář pan fotograf zkusí znovu.

TAK JO

31. ledna 2016 v 0:48 | JÁ
Původně jsem chtěla napsat článeček LEDEN, ale na můj blogík nikdo nechodí.
Tak ČEKÁM, že tady si má moudra asoň někdo přečte.
ČEKÁME stále. Sotva se v první vteřině nadechnem tak to začne.
Popisovat ten ČEKACÍ maraton nemá cenu. Každý to zná.
Proto tvrzení "NA NIC NEČEKÁM" je špatně.
Někdy to NIC je lepší než NĚCO. A vlastně i to NIC je NĚCO.
A ČEKÁ TO NA NÁS NA VŠECHNY.
Tudle jsem četla v jednou blogíku od pojachané pisatelky,
že NEČEKALA, že když tam napíše, že měla pletky s kamarádčiným galánem,
tak že ta kamarádka si to přečte. Strašně by mě zajímalo co ČEKALA.
Asi právě na to. ŽE S vyplazeným jazykem Protože říct jí to z oči v oči neměla odvahu.
Tak NEČEKEJTE, že když si tady pustíte pusu na špacír, tak se to nepočítá.
Na to jsou deníčky strčené pod matraci a ne blgdrbárna. ŽE.Mrkající

Jak jinak

25. října 2015 v 4:02 | JÁ
Důvod 1 až 10 - samozřejmě se nabízí - PRO SLEPIČÍ KVOČ.
Pořidit si úsporné žárovky - důvod ANO.
Instaluji žárovku do koupelny kde se svítí nejvíc (protože tam nejsou okna).
Jenže milá žárovka i když je vypnutá, neustále ÚSPORNĚ bliká.
Důvod proč - no přece PRO SLEPIČÍ KVOČ.
Vypinač má takové to malé světýlko které upozorňuje jestli je tam rožnuto nebo zhasnuto.
A asi proto ta ÚSPORNÁ žárovka bliká. Jenže na to ještě nikdo nikdy a nikde neupozornil.
A tak mám dvě možnosti - vyměnit vypinač a nebo žárovku.
Důvod proč - no přece PRO SLEPIČÍ KVOČ.
A tak by se dalo psát dál a dál.
Třeba z jakého důvodu člověk naletí na různé reklamní nabídky.
Nebo třeba na to, že na obalu potravin má být označena země původu.
Z deseti produktů jsem ji našla na pěti. A samozřejmě miniaturním písmem.
Důvod proč - no přece PRO SLEPIČÍ KVOČ.

Je zima

15. března 2015 v 13:48 | JÁ
A je tu ZIMA. Už dlouho. Pomalu už bude zase jako. Nějak to strašně letí.
V zimě jsou Vánoce, Silvestr, Nový rok, Tři králové, Hromnice, Masopust a ještě k tomu jsme pořídili Valentýna.
A zase se pomalu vrací i MDŽ . Ta velká písmena všude uvádím schválně.
Tolik slavení v žádném jiném období není. Moudrá stařenka mi vysvětlila proč.
Jaro, léto, podzim trávíme na polích, v zahradách, v lesích no a v zimě není do čeho píchnout.
Tak si užíváme trochu toho nicnedělání. Zima vlastně začíná už s adventem.
Na náměstích se rozsvítí vánoční stromy, pořádají se koncerty, peče se cukroví a taky se uklízí.
Úklid je lepší na jaře, ovšem pokud je pěkné jaro.
Ten zimní úklid slouží spíš k likvidaci věcí, které jsme za celé předchozí období nashromáždili.
Protože je krásný den, umyjeme okna a druhý den je lijavec zase zaneřádí. Tak všeho s mírou.
Já Míru nemám, tak uklízím s Karlem, někdy přiloží ruku k dílu i Pepan.
Ale hlavně uklízím s Růženou a Terezou. Zima už holt není co to bývalo.
Ve městech o sníh skoro nezavadíme. A když jo, tak ho přirovnávají ke katastrofě.
V telce se střídavě radují, že sníh napadne, nebo že nenapadne.
Že bude nad nulou, nebo - HRŮZA - bude pod nulou. Jak řekla jedna moudrá babička :
NENÍ NA SVĚTĚ ČLOVĚK TEN, ABY SE ZALÍBIL LIDEM VŠEM.


Kam dál